+ Film: After Life

21. září 2013 v 11:57 | Tris |  Filmy + Seriály
Jsem nachlazená, takže jsem v pátek nešla do školy; což skončilo tím, že jsem hledala v naší 'krabičče' (nějaká elektronická krabička připojená k TV, která je plné filmů) něco, na co bych se mohla dívat. After Life mě zaujalo už podle názvu. Když jsem si to našla na csfd.cz zaujalo mě to ještě víc, většinou se totiž nenechám odradit nízkým hodnocením. Já jsem dost nenáročný divák. :D
Jedna z mnoha 'krabiček' se sice běhěm filmu vypnula, takže jsem ji musela zapnout, a najít si tu část u které jsem skončila, ale to byla jen opravdu malá komplikace. Navíc jsem pak pokračovala sledováním Mr. Popper's Penguins, což hodlám dokoukat dnes večer, takže v blízké době bude článek i o tomto filmu. Ale teď už konečně k After Life.

/Po životě/
Kdo se na After Life chce podívat, a nechce si nechat zkazit překvapení, tak podle mě je to skvělý film, pokud vám tady nevadí sem tam trochu krve a pár nožů... Každopádně je to film svým způsobem dost k zamyšlení, a mě dal opravdu hodně. Takže pokud chcete návod na život, prosím, tady je.
A kdo si chce přečíst můj názor i za cenu toho, že pokud by se na After Life chtěl podívat tak bude mít po překvapení, ten ať pokračuje ve čtení.


Film After Life vyprávý příběh a Paulovi a Anne, kteří spolu žijí v jednom bytě. Anne je učitelka na základní škole, a už od začátku zečíná být v příběhu výraznější postavou jeden z jejích žáků, Jack. Anne ten den jede na pohřeb pana Huttona, svého učitele hry na klavír. Zdá se jí, jako by se pan Hutton nadechl, ale jako spousta lidí před ní, si myslí že se jí to jen zdálo, a nevěnuje tomu přílišnou pozornost. Večer ji Paul pozve na večeři, a chce ji požádat o roku, ale Anne si jeho slova špatně vyloží, a myslí si, že ji chtěl opustit. Proto nasedne do auta a odjede, jenže má nehodu - narazí do kamionu s ocelovými trubkami a zemře. Navzdory tomu se ale probudí v pohřebním ústavu, kde se snaží přesvědčit pana Deacona, ředitele a jedinou osobu v pohřebním ústavu o tom, že není mrtvá, a snaží se uprchnout. Pozdějise snaží sama sebe přesvědčit o tom, že je to jen sen, jenže jediný kdo se probouzí je Paul, který ji neustále hledá. Pravdu se dozví až od její, na můj vkus trochu moc sobecké matky, která mu nezavolala ohledně Anniny smrti, protože on od ní Anne odvedl.
Paul chce pak vidět její tělo, ale protože není z rodiny, ředitel Deacon ho nepustí dovnitř. Zoufalý a naaštvaný Paul jede za svým přítelem Tomem, který je policista. Ten ho nechá čekat, a Paul, kterému se nepodaří dostat z automatu limonádu, zpozoruje dveře pouze pro personál. Tam také najde i rozbité auto v němž Anne zemřela. Paul do něj nasedne, a figurka s kývající hlavou potřísněná Anninou krví najednou rozkýve hlavu, a Paul uvidí Anne, jako by stála přímo před autem. V následující vteřině se vedle auta objeví skutečný Tom, a přelud Anne zmizí. Paul popadne figurku a odjede. Mezitím se odehraje pár podobných inncidentů, kdy Paul vidí přelud Anne a figurka rozkýve svoji hlavu. Anne se několikrát pokusí uprchnout z ústavu, pokaždé však neúspěšně. Jednou zdemoluje celou místnost, a jednou využije otevřených dveří, a vyjde z místnosti, ve které byla zavřená. Najde nůž, a pár svých 'spolubydlícíh' - další mrtvoly. Jack mezitím navštěvuje pohřební ústav každý den, a začíná být jasné, že je stejný jako Deacon - umí mluvit s těmi, kteří jsou na cestě do světa mrtvých. Ve filmu je několik poměrně děsivých scén, ale opravdu nejzajímavější je až konec filmu.
V den pohřbu se Deacon ptá Anne, co opravdu chtěla od života. Anne vypráví, že chtěla milovat, jkenže se naučila, že když někoho milujete, on vás zraní, a tak se rozhodla nikdy nikoho nemilovat. Paula od sebe odstrkovala... A jak byl kařždý její den stejný. Probudila se, osprchovala se, jela stejnou cestou do školy, učila stejné hodiny, jela stejnou cestou ze školy, a šla spát. Další den s probudila, osprchovala se, a všechno se opakovalo. Nic nebylo nikdy jiné.
A právě tuhle část jsem si nejvíce oblíbila, a je na celém filmu asi nejlepší. To je ta, která mi toho dala nejvíc, a dovolím si tvrdit, že díky ní se After Life stal mým nejoblíbenějším filmem, a přiměl mě nahlížet na filmy z trochu jiného úhlu. Hledat v nich ten návod na život. Že nesmíte dopustit, aby byl každý den stejný, jako ten předchozí. Že musíte jít za tím, co chcete od života. A neříkat, že to nevíte. Každý to ví.

Úplný konec prozrazovat nebudu, a můžu říct, že tento film se stal mým nejoblíbenějším, i přes to, že pár scén (přesně dvě) jsem měla zavřené oči, protože jsem to nechtěla vidět; i přes to, že tenhle styl není úplně můj šálek čaje; i přes to, že je to možná trochu horor...
Předběhl univerzální uklízečku, film, který je sice skvělá komedie, ale dohromady mi nic nedal. Předběhl všechny filmy, které jsem viděla, a protože opravdu nemám co vytknout, (no jo, holt nejsem odborník; jsem jen nenáročný divák) tak tento film u mě získává 10 bodů z 10!!!

Pokud vám nevadí film s mírným(!!!) hororovým nádechem, a trochou krve, tak se opravdu na After Life doporučuju podívat, je to skvělý film.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Matryoshka | Web | 21. září 2013 v 20:17 | Reagovat

Trochu zmatená recenze... musím přiznat, že jsem se z ní nic moc nedozvěděla. Myslím si, že bys měla trošku popisovat a hodnotit i jiné věci, než jenom příběh - třeba hudbu, postavy, atmosféru. Doufám, že tě má slova neurazila. Love and light!

2 Scarity | Web | 21. září 2013 v 22:36 | Reagovat

Wow, zní to úžasně... Hned jak ho někde najdu, podívám se.

3 KATE | 27. září 2013 v 21:33 | Reagovat

Juknu se na ten film až bude více času :) Jinak máš hezký blog ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama